12.kapitola → Lov a následky

28. září 2008 v 15:56 | Catt |  Láska a nenávist
Lidiškové! Mám tady novou kapitolku → Lov a následky → 1.polovina! Prosím, můžete mi tleskat *ukláním se a zubim se*Image Hosted by ImageShack.us
Zase tady máte tohle: 13 komentářů= další kapčaImage Hosted by ImageShack.us
Každou chvíli by se tu měla objevit další kapča k Nenáviděný svět...
Pěkné počteníčko:Image Hosted by ImageShack.us

12.kapitola

Lov a následky


Catt, která se před pár minutami přeměnila na černou kočku teď sedí na kameni a kouká na jezero, kde se odráží milion hvězd a kulatý měsíc. Takovýhle úplněk jsem ještě nikdy neviděla. Připomíná mi misku mlíka. Povídá si sama s sebou. Už mi převažuje zvířecí mysl. usměje se, jestli by se tomu dalo říct smání. Spíše vycení zuby a vyplázne jazyk. Blažený výraz na kočičí tváři by měla dál, kdyby za sebou neuslyšela prasknutí větviček. Otočí se a zahledí se do tmy, nic tam neviděla. Přísahaal bych, že jsem něco slyšela. Ale co, tak jsem už asi blouzním. Utěšuje se. Znova se zadívá na jezero a poslouchá houkání sov. Po pár vteřinách znova uslyší jemné praskání větviček. Catt se otočí a zadívá se do černých očí psa, který vystoupil z úkrytu. Ty oči jsem už viděla.uvědomí si. Pes se k ní začne blížit a nebezpečně vrčet. Catt se samovolně začnou vysunovat drápky na tlapkách. ,,Padej pryč!" prskne. Pes přestane vrčet a zadívá se na ní. Tohle byla šance pro Catt. Rychle se zvedla a utekla do černo černé tmy lesa. Když se dostane do větší hloubky lesa, pocítí, jak se začíná pomalu měnit na člověka. Už jsem unavená. Namíří si to k hradu, ale cestu jí zarazí zády otočený veliký zvíře. Tohohle přerostlého psa znala až moc dobře, psali o něj esej. ,,V-Vl-Vlkodlak." Vykoktá ze sebe. Uvědomí si, že z ní je už zase člověk. Ne, ne! Teď ne! nadává si v duchu a doufá, že si ji nevšiml. Opak je bohužel pravdou. Zvíře se otočí a změří si jí svými červenýma očima. Postaví se na zadní a vydá ze sebe řev.Tenhle řev Catt moc dobře znala, byl to řev zvířete, který se připravil si zalovit. Catt cítila, jak se jí řev zavrtává až do morku kostí.Rychle se otočila a začala před ním utíkat, vlkodlak byl ale rychlejší, dohnal ji a popadl pod krkem. Kopala, škrábala, ale proti němu nic nezmohla a tak čekala to nejhorší. Znova zařval, ucítila jeho sliny na své kůži. Odhodil ji, až narazila do stromu, který byl několik metrů od nich. Ramenem ji prolítla děsivá bolest a do očí se jí začaly rvát slzy. Seděla tam pár sekund, když se k ní znova začal blížit. Za těch pár sekund nabrala trochu síly, vysoukala se na nohy a rozeběhla se pryč od něj do hloubky lesa. To zvládneš Catt! V tu chvíli, se jí do nohou zaplete větvička a ona se rozplácne na zemi. Na kolenu jí praskne kůže a začne krvácet. Ne, nezvádneš. Do očí se jí hrnou další a dašlí slzy, už si je neutírala. Snaží se vyhrabat na nohy, kvůli kolenu jí to moc nešlo, ale nakonec sebrala sílu a stala. Nikdy by ji nenapadalo, že by měla zemřít, pod rukama přerostlého psa. Musela se nad tou ironií zasmát i v tuhle chvíli. Jsem fakt kráva. Nadává si a koukne se za sebe. Nikdo za ní neběžel. Že by ho to přešlo? Otočí se a utíká volnou cestou směrem k hradu. Když už byla skoro na konci za ní něco zafunělo. Otočila se i když nechtěla. Zadívala se do červeno-žlutých očí, které srčely touhou jí sežrat. Vzala zbytek síly a utíkala od něj. Jenom pár metrů. Povzbuzovala se. Jak se soustředila na sovjí myšlenku, přehlídla kámen. Zvrtla si na něm nohu. Catt znova ležela na zemi a vlkodlak se k ní přibližoval. Chtěl ji napadnout, když se za ní vynořil černý pes. Pes na vlkodlaka skočil a tak na sebe odpoutal vlkodlakovu pozornost na Catt.
,,Naskoč si! Dělej!" houkl na Catt jelen.
"Potter?" šokovaně se na něj koukla, ale pak si uvědomila, v jaký je situaci a tak se mu co nejrychleji vyškrábala na hřeb. ,,Drž se!" upozornil ji a řítili se z lesa. Hnědovláska se jelena držela co nejvíc. Pár metrů před Bradavicemi zastavili. Princezna z něho slezla, ale nohy ji už neposlouchali a zhroutila se na zem. ,,Catt! Stávej! Musíš co nejdřív zmizet jasný?" pomáhal ji už proměněný James Catt na nohy, ale marně, dívka se ani nepohne. Po pár minutách, co se James marně pokoušel pomoct na nohy se k nim dobelhal černý pes.
"Konečně seš tady Siriusi." Promluví James k psovi.
"Siriusi?" Pes se přemění do lidské podoby a sedne si ke Catt.
"Sakra Jarsenová!" začne na ní Sirius ječet. "Seš snad úplně vymatlaná, že se při úplňku procházíš v lese?" Na Cattiný tváři se objeví další slza. "Lumos." Pošeptá a kolem jeho hůlky se objeví světlo. Prohlídne si ležící dívku. Když uvidí, jak Catt vypadá v očích se mu objeví starost. "Panebože." Vysouká ze sebe. Byla celá od bláta a ze slzí měla celý mokrý obličej. Její nádherný oči byli uslzený. Z ramene a kolena jí tekla krev a kotník měla celý napuchlý. V jeho očích se objevila starost.
On se o mě bojí? To je milé.
Milé? Ty si s nad upadla ne?
Blbá otázka… ukončí rozhovor sama s sebou.
,,Musíme jít za madame aby ji ošetřila a tebe jak tak koukám taky." roztrhl ticho James.
,,Ne, bude se ptát co se stalo a já nebudu riskovat, aby ste se prozradili." vychrlila ze sebe Catt a teprve teď si uvědomila, co řekla.
,,Ty nás chceš bránit?" koukne se na ní udiveně Sírius.
,,Není to jedno? V tuhle chvíli bych bránila i sama sebe!" sykla na něj ,,A kde je vůbec Remus? A co Peter?" kluci se na sebe koukli.
,,No, Remus on……..totiž……..jak bych ti to řekl." zastavil se James. Catt zbystřila. Remus byl vždycky s nimi a něco se muselo stát, že s nimi teďko není. V hlavě jí to šrotovalo. Jediný kdo chyběl, když na mě zaútočil byl Remus a Peter. Peter se neodváží se na mě ani kouknout, na tož aby se tam objevil. "Ježiši." Koukne se na Jamese a pak na Siriuse. ,,O. On je vlkodlak?" vykoktá. James přikývl ,,Remus mě napadl?" Tohle si nepředstavovala ani v nejhorším snu. ,,Remus mě napadl?" opakovala si furt dokola.
,,Catt, to nebyl Remus. Sama si viděla, co se stalo. Neměj mu to za zlý prosím." Sirius se na ní prosebně koukl.
,,Remus za to nemůže. Nemůžu mu to vytýkat." usměje se a snaží se zvednout, ale tělo ji vypovědělo službu.
,,Nenamáhej se." James se zvedne a koukne se na nebe. ,,Za pár minut. Musim jít za Náměsíčníkem." proměnil se a běžel do lesa.
,,Co? Kam šel? To mě tu nechal s tebou?" koukla se zděšeně na jelena, který byl už v lese.
,,No dovol." zasměje se Sírius a lehne si vedle ní. ,,Bolí tě to hodně?" koukne se na její rameno.
,,Ne, to je v pořádku." zalhala. Dotkl se ramene a Catt bolestivě sykla.
,,Jo tak v pořádku?" zvedl obočí ,,Zahojim ti to.,, vytáhl hůlku, pošeptal nějakou formuli a z hůlky se vynořilo červený paprsek. Po Cattiným těle se rozlilo příjemné teplo. Cítila, jak jí rána na rameni srůstala. Za chvíli ani nevěděla, že na rameni něco měla.
,,Děkuju." pošeptala a usmála se na něj.
,,Není zač" oplatil jí to. Zadíval se jí do očí. Opatrně se k ní přiblížil a jemně ji políbil, nebránila se. Jeho jazyk se chtěl dostat dál a dotknout se toho jejího. Catt si konečně uvědomila co dělá a jedním prudkým pohybem ho od sebe odtrhla a vrazila mu facku. Na Síriusoví tváři se leskl červený otisk.
,,Ty seš takový krypl Blacku!" začne na něj ječet ,, Musíš využít každou volnou chvíli že? A když se holka nemůže bránit, tak proč ne?!" Catt se ztěžka vysápala na nohy a zamířila k Bradavicím. Bohužel si ale neuvědomila, že má vymnutý kotník a tak už po několikáté skončila na zemi.
,,Catt! Jsi v pořádku? Jseš unavená, musíš do hradu." Nahrnul se k ní Sírius a opatrně ji vzal do náruče. ,,A taky se musíš vykoupat. Klidně ti pomůžu." pousměje se, ale neuvědomí si, že to trochu přepísk a tak se mu na tvář už po druhý objeví červený otisk.
,,Úchyláku!" zakřičí na něj. ,,Pusť mě! Když si mi dokázal uzdravit ruku, dokážeš mi uzdravit kotník a koleno." připomene mu.
,,Jo, to mě nenapadlo." vezme hůlku, zašeptá formuli a po jejím těle se znova "rozleje" horká vlna. ,,Za tohle mi nepoděkuješ?" zazubí se Sírius.
,,Když po tom tak toužíš." Vrazí mu za dnešek už třetí facku. Catt se vyškrábe na nohy. Na její tvář dopadnou první sluneční paprsky.
,,Tichošlápku! Pomoz mi!" oba se otočí za hlasem a uvidí postavu, která podepírá druhou. Sírius vyběhl za postavami a Catt ho následovala. Jakmile k nim doběhli, poznali v nich Jamese a Remuse. Remus zvedl hlavu a vyjeveně zírá na Catt.
,,Catt? Co ty tady?" zeptá se celý nazelenalý.
,,Pšttt." Umlčí ho Catt ,,Kluci ti to pak vše poví."
Když dorazili do hradu, Catt se od kluků oddělila a zamířila do společenské místnosti. Když byla před obrazem Buclaté dámy, ozval se za ní známý hlas.
,,Catt Jarsenová! Kde jsi k sakru byla? Jsou čtyři hodiny ráno!"
,,Lily!" otočí se Catt a šokovanou Lily obejme. Jenže, to by nebyla Catt, kdyby toho náležitě nevyužila. ,,Jaký je heslo do prefektské koupelny?"
,,Lásku neporazíš." Vypadne z Lily, aniž by si uvědomila, že odpovídá. ,,Catt! Počkej!"křičí za hnědovláskou, ale ta už ji neslyší, míří si to ke koupelně.

,,Lásku neporazíš." Před Catt se otevře obraz a ona si vleze dovnitř. Jakmile se ubezpečí, že je v koupelně sama, odhodí ze sebe oblečení a naloží se do horké vany s pěnou a bublinkami.
,,To je krása.,, vydechne a zavře oči a začne přemýšlet o všem možném.
,,Ale, ale. Moje kočička.,, vytrhne ji z přemýšlení ledový hlas. Catt se otočí a zadívá se do chladných šedých očí.S potěšením zjistí, že jsou ve vodě ještě stále bublinky a tak ji nevidí jak jí osoba nevidí tak, jak ji bůh stvořil. ,,Jak pak se měla moje princeznička?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama