13.kapitola → Max

28. září 2008 v 15:59 | Catt |  Láska a nenávist
Protože jste byli hodný a splnili limit komentářů, tak vám sem dávám další kapču→ 13.kapitola → Max!:o)
Tentokrát dávám limit na deset, protože vim, že tahle kapča je taková nic moc...
Jinak, taky vám chci oznámit, že zítra se sem nedostanu, pačse budu muset učit..ch jo...
Každopádně, tuhle kapitolku věnuju všem, kteří ji čtou...

13.kapitola

MAX


Se zděšením v očích koukala na osobu, která stála na kraji bazénu a upírala ledové oči na její odhalená ramena. "Malfoy?" Dívka nevěřila svým očím, vždyť tady měla být přece sama.
"Já věděl, že jsi něco víc než mudlovká šmejtka." Mluvil a přibližoval se k okraji bazénu. "Věděl jsem, že si něco víc než všichni Nebelvírští." Lucius se začne svlékat. Catt se rychle natáhla pro ručník, který si před tím než skočila do bazénu vyčarovala. Obmotala si ho kolem sebe. Ručník se, ale pod náporem vody zvednul. "Copak kočičko? Ty se přede mnou stydíš?" Lucius ze sebe odhodil oblečení, který ještě před chvíli měl na sobě. Alespoň, že si nechal spodní prádlo. Utěšovala se Catt. V tu chvíli Lucius skočil do vody. Teď nebo nikdy. Brunetka se rychle vydrápala z bazénu a zakryla si rozpálené tělo mokrým ručníkem. Lucius se ještě nevynořil. Dívka si na mokré tělo natáhla oblečení, které se na ní přisálo. Sebrala si hůlku a odebrala se k východu. Před ním se ale ještě otočila.
"Do prdele, on se snad utopil nebo co?" zašla tikat pohledem po klidné hladině.
"Ne, neutopil." Odpověděl ji hlas. Zezadu ji popadl za bok a začal jí líbat na krk. Catt se překonávala, aby Luciusovi nepadla kolem krku. S holkama zacházet umí, to se musí nechat. Pomyslela si Catt, ale to si ji Lucius už otočí tak, aby ji mohl líbat i na ústa. Jakmile se jich dotknul, rozevřela tak, aby se do nich dostal. Luciusovi polibky byli vášnivé, ale pak si vzpomněla na polibky se Siriusem, které byli plné něhy. Naposledy mu obkroužila svým jazykem ten jeho a rychle se od něj odlepila. Trochu vykolejený Lucius nevěděl, co si o tom má myslet, jestli je to hra nebo ho nechce. To Catt stačilo na to, aby rychle vypadla z koupelny. Mám já to ale štěstí.
Jo, ale dlouho ti nevydrží, když ho neustále potřebuješ! Ozvalo se její druhé já.
Kušuj. Zabočila za roh, když v tom do někoho narazila. Nápor rány neudržela a sesypala se na zem
"Au. Sakra holka, dávej bacha." Její tělo zvedly dvě silné ruce.
"Em, promiň." Hlesla a koukla se do tváře osoby, která ji zvedla.
"V pořádku." Usmál se na ní kluk.
Tenhle není špatný. Mlsně si olízla rty.
Na co ty nemyslíš Catt! Napomenula se. "Co tu děláš vůbec tak brzo? Myslel jsem si, že takhle brzo holky nevylézají." Znova se na Catt usmál. Pěkná holka. Pomyslel si. "Mimochodem, jsem Max." podal ji ruku, Catt si s nim potřásla.
"Max? Max Rinet?" hoch přikývnul. "Ty seš brankář Havraspárského týmu?" znova přikývnul.
"A ty seš?"
"Catt Jarsenová. Nebelvír." Odpověděla mu pohotově.
"Jo, já vim. Ty seš ta, která byla s Blackem na Srazu a jak jste to vyhráli?" zeptal se s neskrývaným zájmem.
"Jo, ale nechci se o tom bavit." Usmála se. Teprve teď si uvědomila, že je ještě od mokrá z perfetský koupelny. "Už budu muset jít." Catt se otočila na podpatku, ale Max ji ještě zarazil.
"Počkej! No, nechtěla….nechtěla…nechtěla by jsi někdy někam vyrazit?" vysoukal to ze sebe a čekal na reakci.
"Na rande?" Catt zvedla obočí.
"No, jestli to tak bereš. Jo?" Stál tam a upíral oči na ty její. Je pěknej. Škoda ho.Pomyslela si Cat.
"Fajn." Odpověděla mu a zamávala. "Na snídani se domluvíme." Naposledy se koukla na usmívající se ho kluka a vyrazila do společensky, do pokoje.

"No kde si byla? Měla jsem o tebe strach!" ječela rudovláska na dívku přes celý pokoj. "Celou noc seš někde v prčici! Alespoň jsi mi mohla říct, kam jdeš ne?"
"Promiň Lily. Je někdo v koupelně?" omluvila se hnědovláska a nakoukla do koupelny.
"Ne." odfrkla Lily. "Tak kde jsi byla? Teďko jsi dorazila a jsi celá mokrá! Víš kolik vůbec je? Je šest hodin ráno! Za půl hodiny musíme jít na snídani."
"Já vim, ale teďko mě ještě na chvíli omluv Lily, musim se jít upravit." Catt si vzala suchý oblečení a zamkla se v koupelně. Když po půl hodině byla hotová, vylezla z koupelny.
"Tam můžeme?" optala se ještě trochu napruženě Lily Catt.
"Jo, jasně." Usmála se na ní a vyšli z pokoje.
"Tak mi pověz, kde jsi byla?" začne rozhovor Lily, když společně šli na snídani.
"Já, můžu ti říct jenom něco." Rudovláska se zamračila, ale nakonec souhlasila. "Prostě víš, jak jsem čistokrevná princezna, tak jsem i zvěromág. Dozvěděla jsem se to ten den, kdy mi Brumbál řekl, že jsem princezna. No a včera jsem to šla vyzkoušet."
"Ty seš blbá! Včera byl úplněk! Klidně si mohla potkat vlkodlaka!" vytkla ji tiše Lily.
"Prosim tě. Vidíš, že jsem celá ne?" Catt se na chíli zastavila a otočila se, aby Lily ubezpečila, že jí opravdu nic není. Potom se daly znova na cestu. "No a pak jsem šla nazpátek a potkala tebe. Poprosila jsem tě o heslo od perfetskýc koupelny. Po tom, co jsi mi ho dala, jsem tam vyrazila. Tam jsem ale potkala Malfoye." Lily se zastavila.
"Cože?!"vyjde z mírně konsternované Lily. "Malfoye? Neudělal ti nic?"
"Ne, naštěstí jsem mu utekla." Když Catt Lily uklidnila, dali se znova na cestu. "No a jak jsem utíkala před Malfoyem, tak jsem narazila do Maxe."
"Do jakého Maxe?"
"Teď se podrž." Catt se usmála a pokračovala dál. "Srazila jsem se s Maxem Tibetem. Víš kdo to je?"
"Nejsem blbá!" odsekne ji Lily. "Fíha, máš štěstí. Je to kus chlapa." Obě dívky se rozesmály vstoupily do Velké síně, kam si sedly k Nebelvírskému stolu. Všichni studenti už tam byli a cpali se různými jídly.
"No a on mě pozval na rande." Dokončila Catt svůj příběh.
"Máš štěstí." Přiznala Lily a zakousne se do buchty, kterous i nandala na talíř. "Kam půjdete? A v kolik?"
"No, to taky nevím. Dohodli jsme se, že se tady domluvíme." Když to dopověděla, uslyšela za sebou hlas.
"Catt?" otočila se a koukla se na kluka, se kterým se včera srazila.
"Ahoj Maxi. Dlouho jsme se neviděli." Usmála se na něj.
"To teda." Max si sedl vedle Catt a pokračoval. "Máš dneska po obědě čas?"
"Myslim, že jo." Přikývla.
"Tak teda po obědě u astronomické věže?"
"Jo, to je super."
"Bezva, tak ahoj." Max se zvedl a odešel ke svému stolu, kde ho čekali gratulace od jeho spolužáků.
"Říkala jsem už, že máš štěstí?" promluvila Lily.
"Já myslim, že jo." Dloubla loktem do kamarádky a nacpalasi bagetu do pusy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama