13.kapitola → Posedlá chtíčem pomsty

28. září 2008 v 14:05 | Catt |  Copak toho chci moc?
Konečně!!! Konečně mě blog.cz poslechl a pustil mě sem! Takže, díky tomuhle ignorantovi je tu kapča teprve dnes. Moc se Vám za to omlouvám. xD
Tak a teď k samotný kapče: Přijde mi, že se mi i celkem povedla a jsem ráda, že už tu konečně je /viz. ignorant, či blog. cz/. Jsem docela netrpělivá na vaše komentáře a to u VŠECH kapitolek! xP Jelikož jestli nesplníte limit komentářů u Krvavé stopě, tak nic nebude... Před tím, když jsem utnula limit komentářů jste se došplhali až k 23 - 30 komentářů a to je docela velký rozdíl, když se kouknu na to teď: 9 komentářů... Ubohé popravdě. Nechci být hnusná, mám jenom špatnou náladu :) Takže, konec debatování a tady máte tu kapitolku:

13.kapitola
Posedlá chtíčem pomsty
Rukou přejela po prostěradle na druhé půlce postele. Myslela si, že tam bude spát. Překvapeně a zároveň zmateně otevřela oči. Koukla po pokoji, ve kterém přespala i se svým snoubencem. Zklamaně zamrkala, když zjistila že je v místnosti sama. Líně se odkryla a vstala. Přešla ke křeslu, kde už byly připraveny šaty, které mohla nosit normálně. Svlékla se z košilky a natáhla se pro ně. Opatrně si je přehodila přes hlavu a šla si je upravit před zrcadlo. Teprve, když se v nich uviděla zjistila, že šaty nejsou její. Jednou rukou jela po tenoučké látce, která mohla být ušitá z několika pavučin. Divila se, že šaty nejsou do barvy zelené, či černé. Byly modré. Modré jako nebe před bouří. Na levém prsu byl vyšitý velké M. "Malfoy." Vydechla. Byla potěšena, že ji Malfoyovi dovolují už nosit šaty s jejich iniciály, je to pro ni čest. Co by za to daly jiné ženy. Ano, co by za to daly. "Šly by i přes mrtvoly." Dodala tiše a nasadila pro ni typickou kamennou masku, kterou už brala jako svoji součást osobnosti. Používala ji už tak dlouho… Jenom hloupý lidi ukazují své city! Ozval se hlas Walburgy Blackové v její mysli. "Ne." zaprotestovala stále před zrcadlem. "Ukazují je všichni, protože všichni jsou hloupý… Protože všichni jsou lidi." Otočila se zády k zrcadlu a vyšla z pokoje.
Šla Bradavickými chodbami až k síni, kde jedli všichni pozvaný. Ledovým pohledem projela celou síň. Zastavila se až u plavovlasého muže, který se bavil s černovláskou. Blondýnka to celé pozorovala s neskrývanou vražedností. "Jenom se baví." Utěšovala se, avšak jejímu pohledu neunikly koketní úsměvy a pohyby černovlasé ženy. Cissa nasadila ledový úsměv a ladně přešla k nim. "Dobré ráno, Luciusi." Vyrušila je a prošla mezi nimi. "Trinity." Koukla na černovlásku, která se na ní falešně usmála.
"Narcisso." Kývla k ní jmenovaná a znova se otočila na Luciuse. Ten se koukl na Cissu. Z jeho pohledu nešlo nic vyčíst a jí to štvalo. Kdyby alespoň věděla, jestli s nim nějak pohnula včerejší noc. Nakonec to byla ona, kdo utnul onen nic neříkající pohled. Otočila se k němu zády a šla si sednout na místo, kde seděla minulý den.
"Dobré ráno, Narcisso." Ozval se za ní hluboký hlas, který znala, bohužel až moc dobře… "Smim si přisednout?" Aniž by počkal, co blondýnka odpoví, sedl si vedle ní.
"Dobré ráno, Nelline." Odpověděla a otočila se k němu.
"Dlouho jsme se neviděli, že?" Navázal rozhovor a natáhl se pro pití.
"Ne." Přiznala a přimhouřila oči. "Díky bohu." Dodala si pro sebe, ale jejímu společníkovi to neušlo. "Co potřebuješ?"
"Copak musim něco potřebovat? Přišel jsem si pouze popovídat." Pohodlně se opřel o židli a napil se.
"Jistě, popovídat si." Protočila panenky. "A o čem si budeme povídat?"
"Co takhle téma: tvůj snoubenec?" Nahodil jako by nic.
"Co je s Luciusem?" Povytáhla obočí.
"Nikde ho nevidim." Hraně se koukl kolem sebe a pak dodal. "A Trinity, ta tu též není." Nadhodil s kamenným úsměvem.
"Myslim, že nemáme stejné téma, raději bychom tuto konverzaci měli ukončit." Ohlásila Cissa a stoupla si.
"Ale jistě, že máme." Napodobil ji a stoupl si za ni. "Jdi do svého pokoje, uvidíš sama." Pošeptal ji do ucha a i s pitím odešel od ní. Narcissa zatřepala hlavou, až se její vlasy zavlnily jako vlny na moři. Nechtěla si přiznat, že by ji Lucius po včerejšku podvedl. To by bylo přece absurdní… Nebo ne? Začala v ní růst zvědavost.
"Třeba se šli jenom projít." Zavřela oči. "Nebo si pro něco jenom došli. Nebo spolu vůbec nejsou." Zhluboka se nadechla a všechen vzduch zase vydechla. Vyšla ze síně. "Musim jít za Trix!" Dodala spěšně a šla chodbou. Když ale prošla kolem dveří, za kterými byla její a Luciusova ložnice, zastavila se. Koukala se na ně a překonávala svoji zvědavost. "Nikdo tam není." Řekla si pro sebe a popošla o kousek dál. Ušla pár metrů, když se ale znova zastavila. "Jenom to zkontroluju. Merline, jsem jako štěnice." Usmála se sama sobě a přešla ke dveřím. Ruku položila na železnou kliku. S nepříjemným zavrzáním dveře otevřela. To co uviděla ji vyrazilo dech. Plavovlasý muž stál uprostřed pokoje a líbal černovlasou ženu, která si libovala v jeho náruči. "Luciusi?" téměř zašeptala Cissa, ale pokojem se její hlas ozval zřetelně. Oslovený se prudce odtáhl od černovlásky a mírně zmateně kouknul na svoji snoubenku. Ta mu pohled opětovala, ale na rozdíl od něho se v jejím pohledu dalo zřetelěn vyčíst pohrdání jim. Mísilo se v ní tolik citů. Zlost, vztek, žárlivost… Cítila, jako kdyby ji někdo vyrval kus jejího srdce, kus ji a odhodil ho někam do koutu. Naposledy věnovala blondýnovi pohled smíšený všemi city, které teď cítila. Otočila se na podpatku a zamířila tam, od kuď před chvilkou odešla, do síně. Slyšela, jak na ní Lucius něco křičí a hned na to řve na Trinity. Neotáčela se, nechávala se unášet chtíčem pomsty. Jakmile vešla do prostorné místnosti, pohledem vyhledala jediného člověka. Stál se skupinkou mužů a něco jim tiše říkal. V jedné ruce držel skleničku s čistou vodou a druhou měl v kapse od kalhot. Vyšla k oné osobě. Nával tolika emocí ji natolik odvrátil od reality, že si neuvědomovala, co její počínání přinese za následky. Ladně, ale přesto ostražitě, jako šelma, došla k onu muži, který k ní byl otočen zády. Obešla ho, aby k němu byla tváří v tvář, chytila ho za týl a přitáhla si ho k sobě. Ignorovala pohledy ostatních, které hraničily až se závistí. Muž nebyl překvapený, ani trochu. Spíše, jako kdyby to čekal. Jako kdyby věděl, co přinesou jeho slova. Volnou ruku vytáhl z kapsy a obmotal ji kolem jejího pasu. Už nebyla mezi nimi žádná mezera, políbila ho. Jeho polibky byly drtivé a Cisse se zvedal žaludek, ale překonala se. Pootevřela rty a čekala, až jeho jazyk začne zkoumat její ústa. Nečekala dlouho… Koutkem oka se podívala ke dveřím, zrovna vešel. Svoji snoubenku vyhledal okamžitě a tvář mu ztvrdla. Cissa poznala, že přetekl pohár trpělivosti. Od Nellina se odtrhla a koukala, co udělá její snoubenec. Šel pomalu, avšak pro ni rychlým krokem. Z jeho chůze šlo poznat, že Nellina nezabije jenom proto, že tam bylo tolik lidí. Přešel až k nim a okamžitě popadl Narcissu za ruku. Z očí mu sršel všechen chlad a ji zamrazilo až do morku kostí. Tenhle pohled neznala, tohle nebyl člověk, kterého milovala. Tohle bylo zvíře. Kruté zvíře, které se hodlalo pomstít se. Lucius si Cissu přitáhl k sobě a ledový pohled teď už věnoval Nellinovi. Oba dva se na sebe mlčky dívali. Nakonec smrtelné a pro Cissu tak nešťastné ticho přetrhla. Jediným ladným pohybem se vytrhla Luciusovi a dala se do běhu. Moc dobře věděla, že v Bradavicích se přenášet nedá a litovala toho. Neohlédla se za sebe. Vyběhla až před bránu, od kuď se přemístila do sídla své sestry a Rudolphuse. Zůstala stát v zimní zahradě. Překvapila se, neplakala… Jenom tiše koukala z okna na upravenou zahradu. Před okno přilétla malá holubice. Cissa udělala krok dopředu, až byla těsně u okna. Ruku položila na sklo a dívala se, jak se na ní zvíře zkoumavě dívá. Na rozdíl od ní, byl tak volný! "Závidim ti." Řekla tiše, až se udělala stopa po jejím dechu na skle. "Můžeš si letět kam chceš, můžeš dělat co chceš." Holubice se na ní zvláštně podívala, jako kdyby jí rozuměla i přes sklo a pak skočila. Padala střemhlav dolů, Cissa se už připravila na hrůzostrašný pohled rozpláclého zvířete na trávě. Nic se však nestalo. Pták těsně před zemí roztáhl křídla. Párkrát jimi zamával a už byl zase nahoře. Blondýnka se smutně usmála a otočila se. Nemohla se dívat, jak někdo může být tak volný. Přešla k mohutnému černému piánu, který dominoval celé místnosti. Tiše odsunula židličku a sedla si na ni. Opatrně otevřela kryt a lehce se dotkla kláves. Jak dlouho nehrála? "Pět let." Odpověděla si sama sobě a lehkým pohybem si odhodila vlasy dozadu. Stiskla jednu klávesu, pak druhou a nakonec začala hrát. Hrála vážnou hudbu. Hrála hudbu, která vyjadřovala její pocity tam uvnitř. Hrála překrásně… Ani si neuvědomila, že ji po tvářích stékaly slané potůčky. Slza, která si našla cestu přes její tvář a bradu, kápla na černé piáno. Jako neviditelná skvrna zůstala ležet na černém podkladu. Cissa ji nevěnovala pozornost, stále hrála. Teprve až když s tichými posledními tóny ustala, dala průchod svým pocitům. S hlasitým třísknutím se skácela na piano. Začala ze sebe vydávat hlasitý steny a vzlyky. Nezadržovala svůj vztek, rozplakala se. Teď už si slzy nemusely prorážet cestičku po jejím obličeji, byly všude. Slzy ji stékaly z tváře na piano. Všechny se seskupily a byla z nich velká kapka, velká neviditelná skvrna. Ale na tu malou kapičku, která tam ležela si nikdo nevzpomněl… .
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Arriel Arriel | Web | 29. září 2008 v 15:03 | Reagovat

Kapička úchvatná :) Chudák Cissa, Malfoye by potřeboval dostat do zubů! Sviňák! Snad bude brzo pokráčko :) Jo a určitě chci, aby naše SB stále trvalo :)

2 Jasane Jasane | E-mail | Web | 2. října 2008 v 15:37 | Reagovat

Páááni.... Je to úžasný... Ze začátku jsem si říkala, co to asi bude a teď mě to úplně překvapilo, ohromilo! Nejen stylem psaní, ale i obsahem! Je to dokonalé... Moc se mi líbí jak to píšeš podle sebe a fascinují mě obrázky co k tomu máš.. Každý se k tomu tak hodí až je to neuvěřitelné!

3 ostruzina ostruzina | E-mail | Web | 2. října 2008 v 23:43 | Reagovat

je to skvělý, super, jen by to chtělo trochu vychytat mouchy u některých starších kapitol a bylo by to dokonalý

4 Elizabeth Greenová Elizabeth Greenová | Web | 13. října 2008 v 19:36 | Reagovat

Mě je Ciss líto, je jak fackovací panák....:(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama